Nachlazení
Nachlazení se nejčastěji označuje jako "akutní respirační infekce" nebo "akutní virová infekce horních cest dýchacích". Jde o virové onemocnění, které primárně postihuje horní dýchací cesty a sliznice nosohltanu. Jedná se o běžné, ale nepříjemné onemocnění, které způsobuje celá řada virů, především pak rhinovirus. I když nejde o vážný zdravotní problém, není radno nachlazení podceňovat. Byla by také chyba zaměňovat nachlazení s chřipkou, která je podstatně těžší formou respiračního onemocnění a má zcela jiný průběh a rizika.
Nachlazení je jedním z nejběžnějších onemocnění. Obvykle nepředstavuje vážné zdravotní riziko, jde ale o nepříjemnou chorobu, která výrazně ovlivňuje kvalitu života pacienta. Lékaři ji označují několika odbornými termíny.
Termín "nasofaryngitida" se specificky vztahuje na virový zánět nosohltanu. Klinické příznaky nasofaryngitidy mohou zahrnovat kýchání, ucpaný nebo tekoucí nos a bolesti v krku. Toto onemocnění je často považováno za synonymum pro nachlazení. Dalším termínem používaným v této souvislosti je "rinofaryngitida", což je v podstatě jiný název pro nasofaryngitidu. "Akutní koryza" je pak historický název, který se používá k popisu virového nachlazení. To je rovněž charakteristické rýmou, tedy tekoucím nebo ucpaným nosem. Může ho provázet i mírná horečka nebo kýchání.
Všechny tyto odborné termíny, tedy označují podobné stavy, které způsobuje virová infekce. Mají také srovnatelný klinický obraz.
Nachlazení se může objevit kdykoliv během roku. Existují ale určitá období, kdy je výskyt této nemoci více rozšířený. Nejběžnější je výskyt v podzimních a zimních měsících, kdy lidé tráví více času uvnitř ve stísněných prostorách. To usnadňuje šíření virů. Navíc, nízká vlhkost vytvářená topením může oslabit sliznice dýchacích cest a usnadnit tak přenos virů. Výskyt nachlazení je také často spojován se školní docházkou. Děti se totiž shromažďují ve třídách, kde se viry snadno šíří, a poté je přinesou domů.
Nejběžnější cestou přenosu virů, které způsobují nachlazení je kapénková infekce. Při ní se vir uvolní do vzduchu kýcháním nebo kašláním a následně ho vdechne jiná osoba. Některé viry pak mohou být dostatečně stabilní na to, aby zůstaly ve vzduchu po delší dobu, což usnadňuje přenos. Další možností je přímý kontakt s infikovaným člověkem nebo s povrchem, na kterém je virus (např. klika od dveří, mobilní telefon). K přenosu může dojít zejména pokud si po tomto kontaktu sáhneme na obličej, a to hlavně na nos, ústa nebo oči. Po vstupu do těla se viry vážou na buňky sliznice v nosu nebo v krku a začnou se množit. Imunitní systém zareaguje na infekci a dojde k zánětlivé reakci. Právě kvůli rozmanitosti virů, které nachlazení způsobují si na ně náš imunitní systém neumí vybudovat trvalou imunitu. Další důvodem je to, že infekci často způsobuje více různých virů dohromady. Faktory, zvyšujícími riziko nachlazení jsou oslabený imunitní systém, stres, nedostatečná hygiena, kontakt s nemocnými osobami nebo nevhodné teplotní podmínky, jako je suchý a studený vzduch.
Nachlazení má několik fází, které se mohou lišit v závislosti na viru, který způsobuje infekci, a na zdravotním stavu nemocného.
V prvních fázích, které trvají zpravidla 2 – 4 dny, virus vstupuje do těla a postupně se objevují první mírné příznaky, jako nepříjemný pocit v krku, kýchání nebo únava.
V další fázi, která je přibližně stejně dlouhá, jsou příznaky výraznější a mohou zahrnovat rýmu, kašel, bolest v krku, a v některých případech mírnou horečku. To je obvykle fáze, kdy je pacient nejnakažlivější. Příznaky poté dosáhnou svého maxima. Kašel a rýma mohou být v tomto stadiu nemoci velmi nepříjemné.
V poslední fázi příznaky postupně ustupují. Rýma a kašel se zmírní, a celkový stav se zlepšuje. Většina příznaků zmizí, ačkoliv mírný kašel nebo pocit únavy mohou přetrvávat.
Celková doba trvání nachlazení obvykle není delší než 7–10 dní, i když v některých případech, zejména u lidí s oslabeným imunitním systémem, mohou příznaky přetrvávat déle.
Typickými příznaky nachlazení bývají ucpaný nos, kýchání, rýma, bolest v krku, suchý a dráždivý kašel, únava, bolest hlavy nebo svalů a zvýšená tělesná teplota obvykle do 38 °C.
Bohužel, stoprocentní prevence proti nachlazení neexistuje. Kvůli široké škále virů, které ho způsobují navíc neplatí, že když jedno nachlazení překonáte, jste před dalším chráněni. Není tedy neobvyklé, že lidé během roku prodělají i několik nachlazení. U dětí to bývá i osmkrát ročně.
Některá opatření, přesto můžou pomoct přečkat riziková období roku. Jde hlavně o posílení imunitního systému. Toho dosáhneme například zdravou stravou bohatou na vitamíny a minerály, pravidelným pohybem a dostatečným spánkem. Pomáhá také vyhýbat se alkoholu a nikotinu. K posílení obranyschopnosti organismu může přispět také pravidelné otužování nebo návštěvy sauny.
Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak minimalizovat riziko nákazy, je dodržování osobní hygieny. Pravidelné a důkladné mytí rukou je klíčové, stejně jako používání dezinfekčního gelu. Vhodné je také minimalizovat kontakt s nemocnými. Pokud se kontaktu s nemocnými nevyhnete, například pečujete o nachlazené děti, doporučuje se používat ochranné pomůcky. Snížit riziko přenosu virů může i omezení fyzického kontaktu, jako je podání ruky nebo objímání. V uzavřených prostorách je také důležité pravidelně větrat, aby se snížila koncentrace virů ve vzduchu.
V současné době nejsou k dispozici žádná specifická antivirotika pro léčbu běžného nachlazení. Léčba by se proto měla soustředit především na úlevu od nepříjemných symptomů. Klíčový je také odpočinek, který pomáhá tělu v boji proti viru. K dispozici jsou také symptomatické léky, které se zaměřují na zmírnění jednotlivých příznaků. K nejčastěji používaným lékům v této kategorii patří antipyretika-analgetika volně dostupná v lékárnách, dekongestiva, léky na potlačení kašle a expektorancia. Tyto přípravky mohou být užívány samostatně nebo v různých kombinacích. Zde je několik tipů a doporučení, jak léčit nachlazení a které léky mohou pomoci:
Místní léčiva na bolest v krku: Pastilky nebo spreje s antiseptickým účinkem mohou pomoci zmírnit bolest v krku.
Antipyretika a analgetika: Léky jako paracetamol nebo ibuprofen mohou zmírnit bolest a snížit horečku.
Dekongestiva: Tyto léky, často ve formě nosních sprejů, mohou pomoci ulevit od ucpaného nosu. Je ale důležité, nepoužívat je déle než několik dní, aby nedošlo k "reboundovému" efektu, tedy zhoršení po vysazení léku.
Expektorancia a mukolytika: Tyto léky mohou pomoci při odkašlávání.
Častým dotazem je, zda se nachlazení dá vyléčit takzvaně “přes noc”. Pokud máte silný imunitní systém, může se stát, že i když se večer cítíte unavení a máte pocit, že nachlazení jste, může se ráno situace zlepšit. Důležitý je v tomto případě dlouhý a klidný spánek. Také můžete podpořit svou imunitu vitamíny a bylinnými čaji. I v takovém případě je však důležité se nadále chránit. Vyvarujte se průvanu, změnám teploty, tělesné námaze a zvýšené fyzické aktivitě a udržujte se v teple. Pokud však pocítíte, že se váš zdravotní stav nelepší, nebo se dokonce zhoršuje, je nejlepší zůstat doma, abyste se léčili a minimalizovali riziko nakažení ostatních.