Rýma u dětí
– příčiny, příznaky a léčba
Rýma u dětí je častým a nepříjemným onemocněním, které způsobuje zánět nosní sliznice a výtok z nosu. Může se objevit 6–10krát ročně. Rýma může být virová nebo bakteriální a podle toho se liší i její příznaky a léčba. V tomto článku se dozvíte, jak poznat rýmu u dětí, jak ji léčit a jak předcházet jejímu vzniku a komplikacím.
Jestliže se objeví rýma u kojenců, jde zpravidla o jejich první zdravotní komplikaci. Když se imunitní systém nejmenších dětí setká s viry a bakteriemi, představuje to velkou zátěž pro jejich tělo. Totiž dýchací cesty u miminek jsou úzké a často dýchají pouze nosem. To komplikuje potom uspokojení základních potřeb, jako je spánek a krmení. Rýma u kojence má tedy za následek to, že dítě špatně přijímá potravu, není spokojené, cítí se úzkostně a pláče.
Jelikož dochází ke zduření nosních sliznic, je potřeba udržovat nos čistý, například za pomocí nosní odsávačky. Odborníci také radí, aby ženy rozhodně nepřestávaly s kojením, i když jde o náročné období. Dobrou zprávou je to, že toto onemocnění celkově posílí jeho obranyschopnost.
Podle statistik nelze určit, kolik dětí rýmu prodělá, protože většina z nich bez komplikací vůbec lékaře nenavštíví. Podle německé studie z 80. let minulého století 84 procent dětí ve věku do dvou let prodělají rýmu nejméně jednou ročně, ve věku 4–6 let je to pak v 74 procentech. Rýma u batolat je tak častější. Nicméně u nich a starších dětí nebývají celkové příznaky nijak výrazné, zato u novorozenců a kojenců je tomu právě naopak. Kromě výše zmíněných problémů s výživou přichází v nejmladším věku febrilie, dráždivý kaše či gastrointestinální symptomy.
Inkubační doba u této nepříjemné nemoci je asi čtyři až pět dnů.
Pokud má dítě rýmu jsou patrné zarudlé nosní sliznice a také přítomna sekrece různého charakteru. Příčin rýmy může být celá řada, podle statistik je však 50 % způsobeno alergií.
Pokud dítě trpí akutní rhinosinusitidou, jde o rýmu a zánět vedlejších nosních dutin. Jejími hlavními projevy jsou ucpaný nos, bolest hlavy na čele a nad tvářemi, sekrece z nosu, ztráta čichu a kašel. Bolestivější průběh doprovází komplikace jako hnisavá sekrece či teploty nad 38 °C a může se přidat zánět očnice či mozkových blan. Stejně tak délka trvání je více než deset dní.
Trvají-li příznaky rýmy déle než 12 týdnů, lze hovořit o chronické rýmě. Na základě vyšetření pediatři většinou objeví patologické sekrece, edém či polypy. Při vyšetření proto musí myslet i na to, že zvýšená přítomnost nosních polypů u dítěte může znamenat cystickou fibrózu nebo ciliární dyskinezi neboli syndrom nepohyblivých řasinek.
Senná rýma je ve většině případ sezonní záležitostí. Prakticky jde o pylovou alergii, při které se objevuje zánět sliznice nosu, dýchacích cest a očí, který je vyvolaný reakcí imunitního systému. Stát za ni může nejen pyl, ale také roztoči, prach, zvířecí srst nebo některé potraviny.
Zadní rýma se projevuje infekcí vedlejších nosních dutin a nosohltanu. Dítě se v tomto případě potýká s tím, že hustý hlen v zadní části nosohltanu nemůže vysmrkat. Zároveň se trpí dýchacími potížemi či bolestmi hlavy a zejména zalehnutí uší. Nepříjemné je to, že hlen stéká do krku a dráždí nervy v okolí hrtanu, takže pacienti mají potřebu silně kašlat. Zadní rýma přichází s chřipkou nebo nachlazením, souvisí ale i s alergií. Spustit ji může i náhlá změna počasí, užívání některých léků nebo pokud miminka trpí refluxem jícnu.
Těm úplně nejmenším pomůže odsávání a důležité je i smrkání. Zvlášť před aplikací kapek nebo nosního spreje. Kolem dvou let věku už dítě chápe, když mu dospělý člověk jde příkladem. S nácvikem je dobré začít formou hry. Každou dírku je potřeba vysmrkat zvlášť a při zavřených ústech vytlačovat vzduch netrhaně. Časté smrkání ničemu nevadí, avšak pozor na odření nosu od kapesníků. Zato u pravidelného odsávání odsavačkou si musí rodiče dát pozor, aby dětem neuškodili. Při časté aplikaci může nosní sliznice ještě více zduřet a produkovat o poznání více hlenu.
Podle pediatrů lze řešit rýmu u malých dětí tak, že rodiče budou zvlhčovat nosní dutinu pomocí izotonických solných roztoků. Při pocitu ucpání nosu je lepší sáhnout po tom hyperonickém. V případě mořské vody se může používat i delší dobu. Pokud jde o klasické a běžně dostupné dekongestanty, doporučuje se je užívat krátkodobě, za to mají schopnost snížit otok nosní sliznice. Pokud je ovšem rýma bakteriální, musí lékař zvážit nasazení kapek s antibiotiky.
Významnou roli hraje klidový režim. Aby mohl hlen lépe stékat, je důležité, aby dítě bylo uložené v posteli se zvýšenou polohou horní poloviny těla. Pyžamko by mělo mít s dlouhými rukávy i nohavicemi, neškodí teplé ponožky. Teplota v místnosti by neměla být přemrštěná. Ideální je kolem 21 °C a vlhkost by se měla pohybovat kolem padesáti procent.
Klíčová je dostatečná hydratace, protože voda je nejúčinnější odhleňovač. Tekutiny hlen ředí, takže se dítě rýmy snáze zbaví. Vhodné je podávat kromě vody i horké nápoje, například bylinkové čaje s citronem a slazené medem nebo slepičí vývar.
Pokud nejde o chronické potíže, lze použít další metody domácí léčby. Zakoupit lze zvlhčovač vzduchu nebo nebulizátor. Pomůže proplach nosu nebo kloktání slané vody či bylinné silice. Doporučují se i reflexní koupele, kdy se do horké vody na necelých 20 minut namočí obě předloktí.
Čerstvý vzduch a pobyt v kolektivu. To jsou základní kameny budování si správné imunity dítěte. I když dítě prodělá rýmu, posílí se tím jeho přirozená obranyschopnost a stane se odolnějším proti dalším nemocem.
Při pobytu venku je vhodné malé dítě přiměřeně obléct, ale pozor na přehřátí. Na krátké procházky lze s miminkem vyrazit, když je venku maximálně -5 °C. S novorozenci hlavně v období šestinedělí a v době chřipek je důležité se vyhýbat místům s velkou koncentrací lidí.
Je potřeba dodržovat vhodná hygienická opatření zvláště v dětských zařízeních a vyhýbat se kontaktu s nachlazenými lidmi, zvláště s příbuznými. Sourozenci by si mezi sebou neměli půjčovat hračky. Doma by měli rodiče dostatečně větrat, protože přehřáté místnosti vysušují sliznice.